Češi rozhodnou, zda prezidentem bude Zeman, nebo Schwarzenberg
Česko čeká finále prezidentských voleb. Lidé v něm rozhodnou o tom, zda se hlavou státu stane někdejší premiér a šéf ČSSD Miloš Zeman (SPOZ), nebo vicepremiér a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09).
Závěrečný duel nemá jednoznačného favorita už vzhledem k tomu, že každého z finalistů vybralo v prvním kole přes 1,2 milionu voličů a Zeman v úvodním rozstřelu porazil Schwarzenberga jen o 41.653 hlasů. Ani podpora parlamentních stran či osobností nepomohla příliš rozřešit hádanku, kdo má větší šance usednout na Hrad.
Zemana z parlamentních stran jednoznačně podpořili jen komunisté, o jejichž přízeň se ucházel už před prvním kolem. Vedení sociální demokracie sice doporučilo zvážit podporu Zemana, nejen vyřazený prezidentský kandidát strany Jiří Dienstbier ale pokládá volbu Schwarzenberga za lepší. Podobně vedení ODS podpořilo vicepremiéra, některým zástupcům občanských demokratů je ale bližší expremiér. Zemana podpořil také zakladatel ODS, prezident Václav Klaus.
Někdejší favorit prezidentské volby Jan Fischer, který skončil v prvním kole třetí těsně před Dienstbierem, doporučil Zemana, jeho poradci a podporovatelé Schwarzenberga. Z dalších kandidátů se lidovecká europoslankyně Zuzana Roithová vyslovila pro Schwarzenberga, kterého už před prvním kolem podpořili také někdejší prezidentští uchazeči Vladimír Dlouhý a Jan Švejnar.
Dvoutýdenní kampaň před finále se nesla ve znamení diskusí a interview kandidátů v médiích. Zřejmě největší rozruch vyvolala Schwarzenbergova záměna neplatnosti a vyhaslosti Benešových dekretů, kvůli níž se do vicepremiéra pustil i končící prezident Václav Klaus. Zeman i Klaus ovšem v minulosti o poválečném odsunu Němců mluvili podobně.
Volit prezidenta by mohlo přes 8,4 milionu voličů. V prvním kole tohoto práva využily jen tři pětiny z nich. Ve finále by jich mohlo být s ohledem na zkušenosti s podobným systémem senátních voleb ještě méně. Nerozhodnuté by podle některých expertů mohla přesvědčit ještě vystoupení kandidátů v posledním duelu, který večer odvysílá Česká televize.
Lidé svými hlasy rozhodnou nejen o tom, kdo bude po Václavu Klausovi na pět let na Pražském hradě, čí portréty budou na poštovních známkách nebo na úřadech nebo kdo za necelý rok přečte novoroční projev. Ovlivní především to, v čích rukou bude jmenování vlády, vedení ČNB a soudců včetně ústavních a kdo získá právo vetovat přijímané zákony, udělovat milosti a reprezentovat Česko při vrcholných jednáních.
Volební místnosti v Česku budou otevřeny v pátek a v sobotu. Na českých zastupitelských úřadech na americkém kontinentu ale kvůli časovému posunu začne hlasování už od dnešního odpoledne. Například v Brazílii se bude volit od 17:00 středoevropského času, na východním pobřeží USA začnou volby o tři hodiny později. Vybírání hlavy státu jsou jediné celostátní volby, které jsou plánovány na letošní rok.
zdroj: ČTK
