Právě na summit členů NATO bude jednání prezidentů a premiérů států EU navazovat – diskuze se budou do značné míry odvíjet od výsledků, kterých dosáhly hlavy států Severoatlantické aliance o den dříve. To znamená, že se budou týkat především výdajů na obranu, které by měly do roku 2035 vystoupat na pět procent HDP členských států NATO.
ČTĚTE TAKÉ: Zelenskyj podepsal s Radou Evropy vznik zvláštního tribunálu. Měl by soudit i Putina
„Na evropské úrovni se to zřejmě promítne především v debatách o koordinaci investic do obranného průmyslu, o společné podpoře Ukrajině, včetně výroby a dodávek munice, a v neposlední řadě do posilování odolnosti vůči hybridním hrozbám,“ uvedla pro redakci CNN Prima News analytička Centra pro informovanou společnost Veronika Víchová.
Útok v Nizozemsku jako téma?
Do debaty by se ale podle ní mohla promítnout také závažná událost, která se odehrála v Nizozemsku v den summitu NATO. Šlo o požár a následné závažné narušení vlakové dopravy u amsterdamského letiště Schiphol, kdy podle diplomata citovaného serverem Politico „mohlo jít o sabotáž“.
„I když vyšetřování stále probíhá, nizozemské úřady nevyloučily možnost cizí sabotáže – a incident zapadá do širšího kontextu narůstajících ruských hybridních aktivit v EU, od kyberútoků přes sabotáže až po informační operace,“ zdůrazňuje Víchová.
Právě opakující se útoky proti kritické infrastruktuře se nyní podle ní stávají součástí strategických diskusí nejen v NATO, ale také v rámci Evropské rady.
„To může ovlivnit i agendu EUCO (Evropské rady, pozn. red.), například v otázkách ochrany kritické infrastruktury v EU, společné reakce na kybernetické hrozby a sabotáže, posílení spolupráce s NATO při odhalování a odstrašování hybridních útoků a v neposlední řadě právě také schvalování 18. sankčního balíčku,“ dodává.
Problematický 18. balík sankcí
Podle očekávané agendy by se premiéři a prezidenti měli věnovat dalšímu balíku protiruských sankcí, v pořadí již osmnáctému. Jeho „odklepnutí“ lídry, které by následně vedlo i k faktickému odsouhlasení unijními diplomaty, ale zdaleka není jisté.
Nutný je totiž souhlas všech členských států. Blokací ale nyní hrozí hned dva členové – Bratislava a Budapešť. „Slovensko a Maďarsko mají stále nějaké výhrady, ale pojďme se bavit o tom, jakým způsobem je překonat,“ řekl v průběhu pondělního jednání ministrů zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
„Zablokování 18. balíčku sankcí je velmi pravděpodobné,“ komentuje situaci Víchová. „Především kvůli Maďarsku, které opakovaně využívá právo veta k zastavení unijních kroků vůči Rusku. V případě Slovenska je situace méně jednoznačná. Premiér Robert Fico nejprve oznámil, že balíček nepodpoří, a slovenský parlament přijal usnesení proti sankční politice EU.“ Paralelně se podle ní ale ozývají z vládního tábora i odlišné hlasy. „Například ministr zahraničí Juraj Blanár připustil, že balíček za konkrétních podmínek může být přijat,“ připomíná.
Ficův názorový tanec
„Všechny sankce posuzujeme z pohledu, zda budou mít dopad na slovenskou ekonomiku. Posouzení je v případě toho, co bylo zatím prodebatováno (myšlen je tím 18. balík sankcí, pozn. red.), z naší strany jasné v tom, že nebude mít jasný dopad na slovenskou ekonomiku, a jsme proto ochotní podpořit 18. balík sankcí,“ řekl Blanár po pondělním jednání.
„Ale toto je technické hledisko, které spojujeme s politickým,“ dodal. Roli proto hraje i další strategie označovaná jako RePowerEU, která má v příštích letech přinést úplné odstřižení EU od ruských paliv. Slovensko nyní hrozí, že pokud ostatní státy nezohlední jeho požadavky v této strategii, pro sankce ruku nezvedne.
Na Slovensku proto spíš možná vládne nervozita z toho, jaké by byly politické a finanční důsledky případného zablokování sankcí – například pozastavení vyplácení peněz z evropských fondů, myslí si Víchová.
„(Ficův) názorový tanec od striktního odmítání až po žádost o odklad hlasování napovídá, že jeho rozhodování neřídí jen národní zájmy, ale i strach z reputační či finanční újmy,“ dodává.
Na druhé straně je podle analytičky prakticky jistá blokace ze strany Maďarska – co udělá Slovensko, je proto do značné míry podružné. „Bude každopádně zajímavé sledovat, zda bude pro pochopení slovenské zahraniční politiky relevantnější číst slovenská, nebo maďarská prohlášení,“ dodává.
Podpora Ukrajiny
Diskutovat se bude také o podpoře Ukrajiny, a to za přítomnosti prezidenta napadené země Volodymyra Zelenského.
„Pokud se státy ani za přítomnosti prezidenta Zelenského neshodnou na společném postoji, bude to silný negativní symbolický signál – především směrem k Rusku. Ani pro samotného prezidenta Zelenského to ale zřejmě nebude velkým překvapením, ví velmi dobře, kdo jsou jeho spojenci. Moskva ale tento typ rozkolu vždy aktivně využívá v informačních operacích,“ podotýká Víchová.
Pravděpodobným výsledkem jednání tak bude, že se premiéři a prezidenti zemí EU sice shodnou, ale ne v plném počtu – podobně jako na předcházejících summitech. „V posledních dvou letech se Evropská unie musela naučit fungovat bez Maďarska, aby mohla v zahraniční politice zůstat akceschopná. Politicky je to samozřejmě neuspokojivé, ale prakticky to znamená, že ani očekávané veto nepřekazí možnost většinové, veřejně deklarované podpory Ukrajině,“ uzavírá Víchová.
K dalším tématům, která se budou na summitu projednávat, patří situace na Blízkém východě. Debatovat by se tak mělo zejména o humanitární situaci v Gaze a nebezpečné eskalaci, která hrozí destabilizovat region, uvádí agenda jednání.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Země NATO se shodly na navýšení výdajů na obranu. Nově do ní investují pět procent HDP
