„Do výchovného ústavu se nedostanete omylem. Dítě, které tu skončí, za sebou většinou má krádeže, útěky z domova, užívání drog, agresi. Soudy rozhodují, zda se mladý delikvent může vrátit domů, nebo zda je nutný pobyt v zařízení se zvýšeným dohledem,“ popisuje Václav Janata.
ČTĚTE TAKÉ: Tati, vrať se, objímal chlapec zemřelého otce. Záchranář Dvořák sdílel mrazivý příběh
„Jedním z takových míst byl i výchovný ústav v Chrastavě, později neslavně proslulý po celé republice. A právě zde psal svůj vražedný příběh Dominik Kalenda,“ dodává Jakub Kvasnička.
Na první pohled nenápadné město v podhůří Jizerských hor, osm kilometrů od Liberce. Budova ústavu, původně postavená jako chorobinec v roce 1912, prošla dlouhou historií – od sirotčince přes domov vietnamských dětí až po výchovný ústav pro ty nejproblémovější. A právě v něm žil i Kalenda. V roce 1998 mu bylo sedmnáct.
Chtěl utéct do Prahy a vykrádat auta
„28. ledna 1998. Kalenda vstává těsně před půlnocí. Po chodbě se plíží s jediným cílem – utéct z ústavu a dostat se do Prahy, kde chtěl sehnat zbraň a začít vykrádat auta. Tvrdil, že trpěl abstinenčními příznaky. Cítil se jako zvíře v kleci. V ten večer se rozhodl zaútočit,“ popisuje Janata.
Z chodby vzal masivní 70centimetrový samorost, který sloužil jako dekorace, a schoval se za dveřmi. Když vstoupila vychovatelka Jana Z., zaútočil. Surově ji bil do hlavy, kopal, opakoval útok, dokud se nehýbala. „Pak přiběhla kolegyně Marcela K., i tu několikrát udeřil. Když se Jana pokusila zvednout, znovu ji napadl. Zemřela na místě,“ dodává Kvasnička.
Marcela K. útok přežila, ale její zranění byla natolik vážná, že se už nikdy nemohla vrátit ke své práci. Útok byl podle soudu mimořádně surový a trýznivý.
„Kdybych nebyl pod vlivem abstinenčních příznaků, neudělal bych to. Nejsem násilník,“ hájil se Kalenda. Po činu se pokusil utéct – se spolužákem ukradli klíče od budovy. Jenže se z ní už nedostali. Policie je zadržela na místě. Brutalita útoku šokovala nejen veřejnost, ale i politiky a odborníky.
Liberecký soud poslal Kalendu na pouhých osm let do vězení, nejvyšší možný trest pro mladistvé v té době. Soudce Robert Fremr později litoval, že nemohl udělit výjimečný trest. „Pokud by byl plnoletý, výjimečný trest by byl téměř jistý,“ zaznělo v závěrečné řeči.
Kalenda si trest odpykal. Dnes je na svobodě. Příběh Kalendy, ale i celé prokleté Chrastavy řeší další díl videopodcastu HLASY ZLOČINU, který najdete v úvodním videu tohoto článku.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Otce českého punku ze Tří sester drsně zavraždili opilí mladíci. Hlavu mu zašlapali do země
